Rýže – není rýže jako rýže…poznejte ji dokonale!

Rýže – není rýže jako rýže…poznejte ji dokonale!

Říkáte si proč? Vždyť rýže jsou jen malá bílá zrnka. Nenápadná, lehká, vítr je snadno odnese, tak co je na ní zajímavého? Možná budete překvapeni, ale mnoho. Lidstvo doprovází již tisíce let a dnes tato obilnina denně nasytí polovinu světové populace. Většinu zachrání před hladem, ty šťastnější ji využívají pro zpestření jídelníčku. V Japonsku je rýže kulturním symbolem, pro drtivou většinu Indů je miska rýže „denním chlebem“ a v Thajsku nebo Malajsii? Řekněte místním, že jdete na jídlo a hned všem bude jasné, co se bude podávat. Ano, rýže. V Korei vás dokonce na oběd nebo večeři pozvou slovy „kin khao“, což znamená „přijď na rýži“. Její konzumace je skutečně rozšířena celosvětově a to potvrzují i čísla, každý rok se jí na světě spotřebuje přes 620 milionů tun. Existuje mnoho druhů s odlišnými vlastnostmi. Liší se barvou, chutí, vůní, konzistencí i nutričními hodnotami. Vydejte se s námi nejen na Dálný východ za poznáním historie i objevením nových druhů rýže…

Historie a původ rýže

Rýže je velmi stará rostlina a její přesný původ je tak téměř nemožné vystopovat. Nejstarší nálezy jsou zbytky rýže v jeskyních z 10000 let před Kristem. Poprvé byla objevena v Thajsku na místě zvaném Non Wok Tha a bylo jí dáno jméno Oryza Sativa neboli rýže setá. Ta se později stala nejrozšířenější a typické pro ní je, že se pěstuje na vodě. V Číně byl zaznamenán první výskyt v údolí řek Yangtze a Huai, kde měla ideální podmínky pro růst. Můžeme tedy s čistým svědomím říct, že kultivace rýže začala v Asii, odkud se šířila do celého světa, a dnes? Tuto obilovinu nenajdete snad jen na Antarktidě.

Když se podíváme do Indie, musíme prvopočátky pěstování rýže hledat až v dobách 2000 let před naším letopočtem, v Indonésii byly nalezeny stopy z roku 1648 před Kristem. Za to na Americký kontinent se dostala až později, a to kolem roku 1690. Nezapomeňme ani na Evropu, tam se rýže nejdříve objevila v Portugalsku a Španělsku, odkud se pak dostala až k nám, a to v 16. století. První domestikace byla možná po rozvoji pěstitelských technik jako přesazování, které bylo poprvé použito v severní Číně. Právě tam, podle čínských legend, bylo povoleno pozřít rýži pouze čínským císařům. Za to v Evropských státech se na rozdíl od čínského dvora pěstovala jako lidová surovina.

ryzova pole ve Vietnamu

Pěstování není jen tak

Jak se rýže postupně šířila do celého světa, obyvatelé jednotlivých států zdokonalovali její pěstování. Zaměřovali se na zlepšení celkové kvality, které zahrnovaly nové postupy v hnojení, zavlažování a především šlechtění semínek rýže. Každý stát měl mírně odlišné postupy v závislosti na podnebí a tak se dnes rýže nepěstuje pouze v tropických oblastech, ale dobře se jí daří i v Africe nebo v Austrálii. Jiným druhům je zase lépe v Itálii a rýžová pole můžeme najít i v jižní části Francie i jiných zemí z celého světa.

Pěstování rýže probíhá buď na zavodňovaných polích, kde jsou vytvořeny různé zavlažovací kanály a hráze, jiné druhy se pěstují na polích bez závlahy. Budování zavodňovaných polí není levná záležitost, a proto se rýže setá pěstuje jako monokultura, tzn. že se jedna rostlina pěstuje na stejném pozemku mnoho let. Ten se před pěstováním musí upravit a urovnat orbou, půda se poté vláčí a prokypřuje. Ve chvíli, kdy je tato náročná práce hotova, přichází na řadu samotná setba, která ve většině zemí probíhá ručně, málokde jsou používány sázecí stroje. Stejně tak se ručně sklízí, aby se snížilo nebezpečí vydrolení zrna na minimum. Přichází na řadu finální svázání rýže do snopů, které se nechají pořádně proschnout a na úplný závěr dochází k výmlatu zrna, který také probíhá ručně, protože jedině ruční práce je maximálně šetrná k plodům.

Existují dva základní rody rýže, a to setá a horská, ale na světě je prý více jak 8000 různých druhů. Jak se v nich vyznat? A jaký druh se hodí pro sushi, na rizoto nebo jako příloha?tradicni ryzove silo v indonesii

Vyberte ten správný druh rýže

Druhů rýže je v současné době nesčetné množství. Liší se od sebe velikostí, dobou růstu a schopností snášet různé přírodní podmínky. Právě různé přírodní podmínky jsou hlavním důvodem, proč bylo vyvinuto tolik druhů, neboť na rýži závisí spoustu lidí a pro dostatečnou produkci je odolnost této rostliny nezbytná.

Základní dělení se rozlišuje podle druhu zrna, které může mít různé tvary. Ať už polodlouhé, oválné, kulaté, krátké nebo dlouhé, z toho pak plynou názvy odrůd. Určitě jste někdy slyšeli o rýži dlouhozrnné, krátkozrnné či kulatozrnné. Pojďme se podívat na jednotlivé druhy, se kterými se můžete setkat běžně v obchodech.

RÝŽE BASMATI

Jde o nejušlechtilejší odrůdu rýže, pěstovanou převážně na úpatí Himálají, proto se s ní můžeme nejčastěji setkat v souvislosti s indickou kuchyní. Než se dostane do prodeje, měla by být alespoň jeden rok uskladněna v suchu a temnu, jedině tak vynikne její aromatická vůně s oříškovým nádechem. Dlouhá zrna, typická pro odrůdu Basmati zaručují nižší lepivost a kratší dobu přípravy. Je snadno stravitelná, neobsahuje lepek a využití najde zejména při přípravě exotických pokrmů, skvěle se ale hodí i jako příloha k evropské kuchyni.

RÝŽE ARBORIO

Tato rýže našla svůj domov v Itálii. Kulatozrnná, bílá, perličková rýže po uvaření vytváří krémovitou až kašovitou hmotu, která je ideální pro přípravu pravého italského rizota. Většinou se nevaří samostatně, ale s ostatními ingrediencemi, protože výborně vstřebává chutě ostatních surovin. Zajímavostí je, že má odlišný proces vaření, než ostatní rýže. Nejdříve se opraží na másle a poté se po troškách a za stálého míchání přilévá voda nebo bílé víno pro výraznější chuť.

RÝŽE JASMÍNOVÁ

Patří mezi nejoblíbenější suroviny používané v thajské kuchyni. Zrníčka jsou dlouhá, lehce průsvitná, žlutohnědé barvy s příjemnou ořechovou vůní. Podobá se Basmati, ale má lepivější konzistenci. Při vaření se vaše kuchyň provoní po jasmínových květech a navíc je velmi zdraví prospěšná, má schopnost regulovat hladinu cholesterolu v krvi.

RÝŽE DIVOKÁ – PLANÁ

Divoká rýže roste planě v mělkých vodách kanadských jezer a jde vlastně o semena severoamerické trávy. Vyznačuje se dlouhými tmavými zrny, která se pečlivě ručně sbírají. Před tepelnou úpravou se doporučuje rýži přeprat, nejlépe vyplavit nečistoty studenou vodou. Je potřeba si také vyhradit delší čas na vaření, ale výsledek rozhodně stojí za to. Je plná vitaminů skupiny B, draslíku a také je významným zdrojem vlákniny. Většinou se nepoužívá jako samostatná příloha, ale v kombinaci s hnědou rýží nebo Basmati.

BHÚTÁNSKÁ RUDÁ RÝŽE

Starověká, krátkozrnná, horská rýže se vyznačuje příjemnou ořechovou vůní, pevnou dužinou, jemnou texturou a červenohnědou barvou. Pěstuje se ve vysoké nadmořské výšce v himalájském pohoří na území Bhútánu a je zavlažována kvalitní vodou bohatou na draslík a hořčík. Je bohatá na vlákninu, antioxidanty, vitamín B a esenciální mastné kyseliny. Vaří se cca 20 minut, až do té doby, než se její barva změní na růžovou.

RÝŽE CARNAROLI

Rýže Carnaroli se velmi podobná druhu Arborio, její zrna jsou ale o trochu delší a užší. Díky tomu, že obsahuje velké množství škrobu, je schopna absorbovat hodně chuti i vody, a tak je vhodná pro přípravu italských al dente rizot. V našich končinách není příliš známá, ale zkuste po ní zapátrat ve specializovaných obchodech, uvidíte, že rizoto připravené z Carnaroli bude velmi lahodné.

gluten free rye

9 zdravých důvodů, proč jíst rýži a navíc přehled nutričních hodnot

Rýže je všeobecně známá jako zdravá potravina, která by se měla pravidelně objevovat v jídelníčku každého z nás. Obsahuje spoustu látek s blahodárnými účinky pro naše zdraví, není kalorická ani tučná a neobsahuje cholesterol. Skrývá se v ní vitamin B a její velkou předností je, že se dá připravit na nespočet způsobů. Nejhodnotnější z hlediska výživové hodnoty je hnědá rýže, protože si uchovává všechny minerály a vitamíny, nicméně také ta bílá má své přednosti. Pro kulturisty je významným zdrojem sacharidů, jiným pomáhá zhubnout a ostatní rýži konzumují zejména kvůli zdravotním benefitům. Zajímá vás, které to jsou Pokračujte ve čtení dál, a dozvíte se, že rýže je:

1. Lehce stravitelná, nenadýmá, a proto je vhodná pro děti, staré lidi i pro pacienty s přísnou žaludeční, žlučníkovou nebo pooperační dietou
2. Vhodná pro lidi s alergií na lepek, neobsahuje totiž lepek
3. Ideální při hubnutí, jeden hrnek uvařené rýže obsahuje pouze 150 kalorií
4. Zdravá pro vlasy, nehty, kůži a kosti, a to díky vysokému obsahu minerálních látek a vitamínu obsažené v hnědé rýži 
5. Prevencí proti ledvinovým kamenům kalciového typu, protože v sobě skýrvá schopnost odvodňovat
6. Léčivá při teplotách, respektive odvar z rýže pomáhá snižování vysokých teplot
7. Vhodná při nutnosti snížení krevního tlaku, a to tak, že ji pravidelně konzumujete
8. Prevencí proti rakovině, zejména rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty
9. Užitečná pro lidi trpící cukrovkou, protože škrob v bílé i hnědé rýži uvolňuje do krve glukózu, která pomáhá kontrolovat hladinu krevního cukru

Energetická hodnota 1473 kJ/rýže loupaná 485 kJ/rýže loupaná vařená 1464 kJ/rýže natural – (zdroj kulturistika ronnie.cz)
bílkoviny 5,4 g 2,4 g 9,7 g
sacharidy 79,21 g 26,1 g 76,28 g
tuky 0,69 g 0,23 g 2,2 g
vláknina 1,59 g 0,52 g 2,87 g
hořčík 30,5 mg 10,05 mg 157 mg
fosfor 112,85 mg 37,18 mg 325 mg
draslík 106,71 mg 35,16 mg 150 mg
vápník 11,33 mg 3,73 mg 23 mg
železo 1,15 mg 0,37 mg 2,6 mg
zinek 1,15 mg 0,38 mg 1,4 mg
selen 0,014 mg 0,005 mg
tokoferol 0,1 mg 0,03 mg 0,76 mg
thiamin 0,14 mg 0,03 mg 0,41 mg
riboflavin 0,03 mg 0,008 mg 0,09 mg
niacin 1,84 mg 0,48 mg 5,2 mg
kyselina listová 0,025 mg 0,005 mg 0,016 mg
kyselina pantotenová 0,54 mg 0,12 mg 1,7 mg

Rýže jako součást jiných surovin

Možnosti využití rýže jsou velmi široké. Není nutně dáno, že rýže najde uplatnění jen v typicky známých pokrmem, ale díky svému složení se s ní můžeme setkat i v jiných podobách.

Rýžová mouka

Je ideální pro osoby dodržující bezlepkovou dietu a i pro jedince s vysokým krevním tlakem. Vyrábí se speciálním způsobem a skvěle ji využijete při přípravě sladkých, nepečených dezertů, ale také při pečení bezlepkových sušenek nebo dortů. Vhodná je i pro zahušťování omáček nebo pro přípravu oblíbených asijských rýžových nudlí.

Rýžové mléko a nápoje

Vyrábí se z upravené rýžové mouky a představují dokonalou alternativu živočišného mléka pro lidi s laktózovou intolerancí. Díky vysokému obsahu sacharidů a nízkému obsahu tuku, jsou rýžové nápoje vhodné také pro sportovce. A to ještě není vše, hodí se na pečení i vaření, k přípravě koktejlů i k přímé konzumaci.

Rýžový olej

Je prvotřídní kvalitní rostlinný produkt s vysokým obsahem vitamínů, jako například vitamin A, B, E, minerály i polynenasycené mastné kyseliny. Vyrábí se z rýžových otrub, které se nacházejí mezi rýžovou slupkou a jádrem. Je lehce stravitelný a hodí se do salátových dresinků, lze jej použít pro pečení i smažení, jelikož se přepaluje až za vysoké teploty, a to při 215 °C.

Rýžový škrob

Obsahuje stejné zdraví prospěšné látky, jaké můžeme najít v rýži. Je bez vůně, má neutrální chuť, je snadno rozpustný ve vodě a slouží především jako pomocník pro zahušťování omáček, podobně jako škrob bramborový, pšeničný nebo kukuřičný.

Pufované a extrudované rýžové výrobky

Příznivci zdravé racionální výživy mají stále více v oblibě celozrnné výrobky, které se vyrábějí speciální technologií, a to pufováním. Ta zpracovává celá, neopracovaná zrna a zachovává nejen všechny výživové hodnoty, ale i příjemnou specifickou chuť obilovin. Mají specifický vzhled, který připomíná polystyren.

Rýžové pivo

A na závěr rýžový nápoj, který se skvěle hodí k sushi. Možná vás překvapí, že v Japonsku je právě rýžové pivo nejoblíbenějším nápojem k sushi, známé jako Sake. Tento alkoholický nápoj je často zaměňován za rýžové víno nebo vodku, ale je to velký omyl. Vyrábí se totiž kvašením a to je typické pro výrobu piva. Na naše poměry je poměrně silné, protože obsahuje až 20 % alkoholu. Podává se teplé a Japonci si ho bez sushi ani nevychutnají.

A dalších 5 zajímavostí. Věděli jste, že …

• existuje až 10 000 kultivarů rýže seté? Odrůdy přitom hýří různými barvami od bílé, hnědé, červené fialové až dokonce černé.
• rýže nemá příliš dlouhou trvanlivost? Ta se liší podle odrůdy i způsobu skladování, ale většinou to bývá od čtyř měsíců do jednoho roku. Nejdéle vydrží bílá rýže, hnědá by se měla spotřebovat do čtyř měsíců. Pokud ji nestihnete zkonzumovat, nevadí, nijak vám neublíží, jen si nevychutnáte její pravou chuť.
• rýže bývá chemicky ošetřována z důvodu prodloužení trvanlivosti? Je vhodné ji před tepelnou úpravou důkladně opláchnout vodou, abyste odstranili neprospěšné chemikálie, ale i drobné úlomky. Rýže potom navíc bude načechranější a nebude se lepit.
• je možné rýži pěstovat, až v nadmořské výšce 2 700 m? Rýžová pole, která jsou takto vysoko posazená, ale nedosahují příliš vysoké produkce, za to je taková rýže prý mnohem chutnější.
• v Čechách mezi nejoblíbenější recepty patří typická česká roštěná z rýží?

Autor
Barbora
23. 01. 2017
Tagy
#tradice #příprava #suroviny
Komentáře

Komentáře nejsou povoleny.